Jak jsem naletěl Českým drahám

Zatím co v počítačovém jízdním řádu, který jsem používal v době, kdy jsme neměl Internet, se daly nastavit různé vlastnosti vyhledávání, jako např. kategorie vlaků, které chcete použít či minimální čas na přestup, v internetovém jízdním řádu tyto funkce jaksi nenecházím.

Možnost nastavit si kategorii vlaku je poměrně důležitou funkcí. Vzhledem k tomu, že přípalek na vlahy EC a IC není zanedbatelný, jezdím těito kategoriemi pouze do zahraničí, kde se neplatí a nebo, pokud opravdu není jiný rozumný spoj.

Před pár měsíci jsem jel na reportáž do Kostelce nad Orlicí. Věděl jsem, že mu zpět jedou tři vlaky, z toho, že ten poslední je s přestupem na vlak EC. Bohužel jsme dva předchozí nestihl a tak jsme si koupil jízdenku s příplatkem na EC. Jaké bylo moje překvapení, když jsme zjistil, že necelých pět minut po vlaku EC mi jede na Prahu obyčejný rychlík, který mi ale internetový jízdní řád zatajil. Paradoxwm je, že vlak EC měl zpoždění a tak jsem nakonec jel oním rychlíkem, ale příplatek EC mi už samozřejmě nikdo nevrátil.

Je mi jasné, že se najdou lidi, kteří budou argumentovat tím, že jízdní řád na Internetu je zadarmo, zatím co ten do PC jsem si koupil za 200,-- Kč a proto, že tam nejsou úmyslně všechny funkce. Jenže nemají pravdu, protože České dráhy budou mít určitě z reklamy na stránce IDOS větší příjmy, než měly čistý zisk z prodeje disket z jízdními řády. Zejména, když tyto stránky opravdu hýří reklamou a jeden čas byla zcela nelogicky i ve stránkách pro tisk, které jsou z důvodu úsporu toneru či kartridže bez veškeré grafiky, ale banner Oskara tam byl, takže jsem z důvodu úspory inkoustové kartridže tisk raději verzi klasickou, kde bylo reklamních prvků co do plochy méně.