Moje problémy nejenom s Windows, ale se všemi produkty Microsoftu jsou tak velké, že opravdu uvažují o přechodu na jiný operační systém. Bohužel ale Linux je pro mě zatím stále nestravitelný s ohledem na to, že neumím anglicky a neexistují pro něj polopatické příručky typu „Windows na první pokus“.
Tento článek navazuje na moje předchozí články S. O. S. Windows a Proč nemám rád Windows. Moje problémy se rozšiřují i mimo oblast Windows, například na Word, který mi přestal fungovat. Místo mého textu mi zobrazil toto:
Do tohoto nesrozumitelného a nic neříkajícího textu převedl velmi stručné potvrzení.
V tuto chvíli tedy mohu používat Word, za který jsem zaplatil nemalé peníze, pouze pro čtení došlé pošty. K jakékoliv úpravě stávajících textů musím používat Wordpad, který je součástí Windows a který zatím ještě funguje. Protože samozřejmě firma Mocrosoft nedává na žádný ze svých produktů záruku, tak jsem prostě zbytečně vyhodil nemalé peníze, protože čtečka Wordu by se jistě dala stáhnout zdarma na Internetu, obdobně jako čtečka Excelu.
O nestabilitě Windows v síti by mohli vyprávět i zákazníci našeho internetstudia. Bohužel vlastností Windows je ještě každou svoji chybu (neschopnost) ještě zveličit a autoři tohoto programu velice rádi provokují. Příkladem je jejich hláška, při které vám doporučují, aby jste příště vypínali počítač pomocí Start. Ale jak to máte udělat, když počítač nereaguje vůbec na nic, to už vám neporadí.
Rovněž fascinující je hláška, která oznamuje, pokud se vám podaří počítač vypnout pomocí Start, že „Činnost systému Windows bude nyní ukončena“. Občas se to opravdu stane a v čase, který bych označil za „nyní“, se tak stane. Co to ale je nyní? Vezmeme-li to v porovnání s vesmírem a věčností, pak to může být rok, deset let, sto let i více. Tak to pan Gates myslel? Málokdy jsem totiž ochoten čekat déle jak pět minut a pak počítač vypínám. Pan Gates mě pak obšťastní svojí zlomyslnou hláškou a zhruba pětiminutovým scannováním disku, na kterém si Windows opravuje chyby, které si sám udělal a mě při tom zdržuje. Zdržování je o to horší, že tento program má spoustu otázek na úrovni předškolních dětí, které je nutno odklikat a tedy u toho počítače celých pět minut být. Není tedy možno těch pět minut nějak využít jinou prací, která není těsně u počítače. Při tom v dost případech nabízí Windows třeba i jedinou možnou odpověď, replica orologi di lusso v ostatních pak odpověď, kterou stejně člověk volí vždy stejně - tedy opravit bez uložení či návratu.
Velmi častá je ve Windows i hláška tato:
Ta by se dala nazvat Gatesovou hrou na klikanou, protože zpravidla po jejím odkliknutí se objeví znovu a znovu a třeba desetkrát, dvacetkrát a nevím ještě kolikrát, protože na tuto hru nemám trpělivost a hlavně čas.
Pokud spočítám ztrátový čas scanováním, dojdu k zajímavému číslu. Řekněme, že optimistický odhad je, že se Windows v jednom ze čtyř případů opravdu ukončí. Pak počítač zapínám ráno doma, někdy když mám nějaké vyřizování, tak před polednem znova doma, po té v práci odpoledne a pak znova doma večer. V neděli je to o něco méně, takže budu počítat jako průměr třikrát, což je za týden 21 zapnutí, tedy zhruba 15 scannování a týdenní časová ztráta 75 minut. To už je celkem dost. A to nepočítám běžné zatuhnutí, které se denně nejméně jednou najde a pak restarty v internetstudiu, kde ale probíhá scannování rychleji, protože tam jsou menší pevné disky. Zase tam ale člověk pobíhá od počítače k počítači, aby klikal na Enter.
O problémech s nestabilními Windows včetně další produktů firmy Microsoft by se toho dalo napsat hodně. Zejména v síti je stabilita téměř nulová. Pak je jediným řešením neustále přeinstalovávání a to jsou další hodiny času. Kde má ale člověk ten čas brát? Pokud potřebuji na počítači pracovat, potřebuje, ab ym sloužil a ne aby to bylo obráceně. Ale bohužel, pod operačním systémem Windows to právě obráceně je. Uživatel je až ten poslední. Vzpomenou-li si Windows, že potřebují něco udělat, udělají si to, kdy se jim zlíbí. Uživatel přece počká. Ten je tu hlavně od toho, aby platil.
A jedním z nejhorších problémů je, pokud člověk zapomene otevřené okno s Wordem a odejde na delší čas od počítače. Pokavaď se monitor přepne do úsporného režimu, je obrovský problém jej znovu uvést do provozu bez nutnosti restartu počítače a ztráty neuložených dat. Vždy tedy musím myslet na to, abych okno s Wordem zminimalizoval, aby k tomu nedošlo. Při psaní tohoto článku se mi po samovolném vypnutí monitoru nebo spíš při pokusu o jeho oživení dokonce Word ukončil. V tomto případě totiž nepomůže malý, ale ani hodně divoký pohyb myší. A nebylo to jediné okno, které mi Windows zcela svévolně ukončily! Opravdu se takto chová stabilní a kvalitní operační systém? To rozhodně ne!
Magazín eKamarád 21.12.2002
